Upozornění! Všechny kmentáře, které se netýkají článku budou smazány pokud nebudou pod článkem"Nástěnka


Červenec 2013

3. kapitola SKLADIŠTĚ

29. července 2013 v 20:17
Tak mám tu další pokračování, jsem docela rychlá co? Alezase na druhou stranu, je to krátké pokračování. No napište mi jak se vám líbí

3.


"Položte jí sem" řekl Gauis a jedním pohybem ruky shodil všechno co měl na stole. "Děkuji vám za pomoc" "Nemáte zač" "Ne vážně děkuju, jestli je tu něco co bych pro vás mohl udělat.." "Vlastně tu je" řekl Doktor a tím Gauise trochu překvapil, takle obvykle nezněla odpověď. "Chtěl bych se na ní podívat""Ach ano zapomněl jsem že jste také doktor, prosím poslužte si" řekl Gauis.
Doktor se sklonil. Vzal si malou lžičku a položil jí na rty oběti. Jemně otevřel pusu, pár zubů chybělo a některé zuby měli kazy, ale to bylo pro tuto dubu typické. Vytáhl lžičku z pusy. V jejím koutku byla slina.
Lžičku odhodil na stůl a pokračoval dál. Otevřel její víčko, říká se, že se oběti objeví v oku to poslední co viděla, ne u ní, její oči vypadali normálně, jakoby pořád spala. V koutku oka byla slza. Její oči vypadali opravdu zvláštně jakoby byli ze skla. Nakonec přistoupil k ráně na čele. Jemně jí přejel prsty.
"Gauisi, můj otec tě chce vidět" řekl Artuš místo pozdravu mezi dveřmi. "Jistě" přitakal a odešel. "Děkujeme vám" poděkovala Amy a odešli také nakonec šel Merlin který zavřel dveře.
"Co se děje?" zeptala se Amy. "Co by se mělo dít" odvětil. "Tenhle pohled znám, máš ho jen tehdy když se něco děje" Doktor neodpovídal. "Doktore, co se děje, kdo zabil tu ženu, co mi nechceš říct" Doktor na ní upřel své hnědé oči a usmál se. "Není tu nic, čím by si se měla stresovat" uklidnil jí, ale spíš než to v ní probudil novou větší vlnu obav.
Její myšlenkový proud byl však přetržen když předstoupili před krále dnes už podruhé.
"Gauis konečně, tak řekni nám co se stalo" "Stejné znění můj pane, mladá žena nalezena mrtvá." "Co bylo příčinou její smrti?" "Domnívám se, že rána na čele " "Hloupost" řekl Doktor. "Promiňte co jste říkal?"zeptal se zmateně Uther. Všechny pohledy zúčastněných Uthera, lady Morgany, Artuše,Merlina, Gauise i Amy směřovali k Doktorovi. Amy se na něj také podívala, vypadal jako vždycky když se snažili vyhnout se problémům, přemýšlivě.
"Kdyby zemřela na ránu na čele,musela by se ta rána dostat až skrz její mozek. Kontroloval jsem to, dostala se kousek pod povrch. Taky by na to musela být speciální zbraň, protože takle malý a precizní tah by se s mečem, dýkou nebo něčemu tomu podobnému udělat nemohla.Kdyby tomu tak bylo muselo by se jednat o několikrát zvětšenou jehlu nebo něco tomu podobné a výroba takové zbraně je vzhledem k podmínkám skoro nemožná. Měla zavřené oči, kdyby zemřela důsledkem rány, bylo by to rychlé a oči by zůstali otevřené"
"Mohl jí je zavřít" namítl Uther. "Ano to mohl ale proč by to masový vrah dělal? Navíc měla tvář vlhkou a u víček měla slzy. Tudíž musela zemřít pomalou smrtí." Doktor se na chvíli odmlčel. Její oči byli zvláštní skoro by až řekl ,že byli slepé, ale vzhledem k době, by taková žena z nižší vrstvy dlouho nepřežila. "Doktore, co se snažíte naznačit?" zeptal se nechápavě Artuš. "Věřím, že byla otrávená"
"Gauisi je to možné?" zeptal se Uther překvapeně. "Musím uznat můj pane, že Doktorova slova mají logiku, myslím, že by to mohla být pravda" podpořil ho Gauis.

"Gauise, myslíš že se může jednat o dílo Magie?" zeptal se Uther. Gauis po kývl hlavou. "Můj pane, to je vzhledem k velikosti informací které máme velice těžká otázka,ale,..." odmlčel se "Mluv Gauisi" Ztěžka oddechl. "Myslím, že je to možné" Uther se zatvářil starostlivě. "Gwen, Merline prosím zavedte naše hosty do jejich pokojů ať se mohou ubytovat" řekl k dvojici sluhů. "Doufám, že se k nám připojíte na večeři" řekl k dvojici cestovatelů "Artuši jdi s nimi" přikázal ještě.

Pro a proti na ana blogy

28. července 2013 v 19:28 Na co všechno (ne) myslím aneb jak to vidím já
Tak musím se hned úvodem přiznat, že když jsem si přečetla téma, neměla jsem nejmenší ponětí o co se jedná. A tak jsem udělala to co by udělal každý, šla na google. Zjistila jsem dvě věci za 1.) co jsou to ana blogy a za 2.) že google ví všechno.
Pro ty kteří jsou stejně neznalí jako jsem byla já.Jako ana blogy se označují blogy, kde především dívky, protože chlapci tím nejsou tak posedlí, vkládají články o hubnutí, asi jste minimálně jednou narazili na nějáký blog, kde byli v menu přeškrtané čísla a jednou číslo ( z pravidla menší) bylo označeno výrazněji a na napsané u něho něco jako "Tohohle chci dosáhnout." Tak to jste byli na pravém ana blogu. Já osobně jsem jich už pár znala, ale nevěděla jsem (jak říká moje kamarádka) jak se tomu nadává.
Tak jaké to má pozitiva? No je to dobré pro obéznější dívky (bez urážky samozdřejmě) které chtějí shodit pár těch přebytečných kil. No přiznejme si, že to bývá těžké, já se také snažím shodit pár kil, ale vždycky když jsem už u konce přemohne mě chuť na čokoládu, brambůrky nebo cokoliv jiného kalorického. Je dobré že vás vaši čtenáři mohou podpořit a taky je to určitý závazek.

2. kapitola Skladiště.

26. července 2013 v 20:16
Tak mám tu další pokračování, no snad se bude líbit a jako vždy zanechte komentář

2.


"Buďte mými hosti, zde na Kamelotu ale obávám se že nyní není nejlepší doba pro návštěvu" řekl Uther po důkladném zkoumání psychopapír, který mu nyní podával zpět."Proč?"zeptala se Amy "Máme zde menší ehm delikátní problém." řekl vyhýbavě Uther "Nebojte se, na delikátní problémy jsme experti" "Nuže dobrá, Gwen odvet je do pokojí"
"Děkujeme" řekl Doktor. "Merlin a Gwen vám budou ve všem nápomocni pokud.." Uther svou větu nedořekl kvůli poplašným zvonům které opět vydávali ten otravný zvuk.
"Co se děje?"otázala se Amy"Delikátní problémy" odpověděl Merlin. "Omluvte mě, musím jít" omluvil se Artuš a vytáhl meč. "Počkejte, jdeme s vámi" řekl Doktor a Amy společně. "Cože?" vykřikl." Ne, ehm jste hosti zde na Kamelotu, my nechceme aby se vám něco stalo"snažil se zamluvit svůj prvotní výkřik zděšení "To je v pořádku,jsme zvyklí" řekla Amy a předběhla Artuše. Ten jen potřásl hlavou a šel za nimi a stejně tak i Merlin.
"Víš jak jsem ti řekl že je otravný jak se do všeho mícháš?" řekl Artuš k Merlinovi "Tak tihle jsou ještě horší" nenechal ho odpovědět a přitom to řekl takovou hlasitostí aby ho jejich milý hosti neslyšeli."Víš sloužím ti už dva roky a nikdy jsem neslyšel žádné děkuju, nebo dobrá práce" "Vážně? Zkus přemýšlet proč asi!"
"Takže, o jaký typ delikátních problému tu jde?" zeptal se Doktor Artuše. "No ehm o delikátní řekl bych" "Skvělé upřesnění!"
Když konečně doběhli k místu činu, nebyli první. Kolem oběti byl shromážděn menší hlouček lidí a přímo u něho klečel dvorní lékař Gauis. Doktor se prodral dopředu a za ním v těsném závěsu Amy. Artuš šel za nimi, ale jemu lidé jakoby sami tvořili cestu a jedním uchem naslouchali jestli neuslyší další sliby, které by této situaci vypadali ještě víc jako lži. Merlin se přidal k Gauisovi.
Tentokrát byla oběť žena. Muselo jí být kolem třiceti let. Plavé vlasy byli rozprostřené po zemi. Oči měla zavřené, všechno naznačovalo tomu, že spí až na malou ranku na čele.
Doktor položil dva prsty na jeho tepnu u krku a pak taky na tepnu na ruce. Obě byli tiché. "Promiňte kdo jste?" zeptal se Gauis Doktora a Amy. "To je v pořádku jsou tu se mnou" řekl Artuš. "Och rozumím, ale jestli dovolíte potřebuji ji přepravit k sobě abych se na ní mohl důkladně podívat , pokud byste byli tak laskavy." "Jistě" řekla Amy a odtáhla Doktora.
Gauis začal neobratně přenášet nebožku na nosítka. "Počkejte, pomůžeme vám" řekla a vzala ženu z jedné strany. Merlin jí uchopil z druhé. "Doktore" "Uhm jasně" řekla a chytl jí za hlavu.


Recenze na film Pravá blondýna 3

26. července 2013 v 12:41 Klub filmového diváka
Tak jelikož jsou prázdniny mám víc času koukat na filmi a tak přicházím s další recenzí. Tentokrát na film Pravá blondýna 3.

Tak 1. díl je dost známí. Každý zná roztomilou blondýnku El Woodsovou, která se jednoho krásného dne rozhodne jít na Práva na Hardware, aby získala zpět svou lásku. 3 díl se ale bohužel skoro vůbec Ell netýkal, místo ní zde byli její blonďaté sestřenice Izzi a Annie, které se přestěhovali z Anglie do Kalifornie (alespoň myslim, že tob bylo Kalifornie) a začnou chodit do prestižní školy, která je však pod "vládou" brunetky Tiffany, jejíž táta je majitelem superelektroniky, což je podle mě něco jako apple (u nich). Izzi i Annie, jsou na stipendium, což z nich dělá spodinu školy, jelikož ve škole je oblíbený jen ten, kdo má peníze.

Podle mě je film slabý odvar prvního. První díl měl něco do sebe, měl jistý šmrnc a neotřelý nápad. Třetí byl totální klishé "Nezáleží na tom kolim máme peněz", "Nedovolte jim se změnit" "Musíme věřit" a na mě až moc "přeslazené". Hlavní představitelky své role moc nezvládly. Byl tam až moc přehnaný kontrast mezi finančně vyšší a nižší třídou. Uplně přehnaný my přišla poslední scéna, kde se dívky "obhajovali" při soudu. Zkrátka zápletka nic moc. Jejich rodinný vztah byl až moc sladký a úžasný. A ten jejich otec, trochu jsem se divila, že přišel o ženu, protože jsem přirozeně očekávala, že bude gay. Který normální otec říká "Pusinky, miluju ti vaše anglické nosíky na vás obou" mlj táta mi řekne tak akorát ,že mi to sluší.

Moje hodnocení: Film není tak špatný, ale je prostě na jedno shlédnutí. Nelíbili se mi hlavní představitelky Iziie a Annie, nepřišli mi přesvědčivé, prostě vzali jediné blonďaté dvojčata, které našli. Na první díl až na to že tam párkrát zmínili jméno Ell Woodsová, to vůbec nenavazuje. Přišlo mi přehnané že dvojčata byli "nejlepší kamarádky". Já mám sestru a mám jí ráda, ale nikdy jsem ji nebrala jako kamarádku, jen prostě jako sestru. Prostě tu bylo přeblondýnováno proto dávám 3/10. S jedničkou se to nedá srovnat.


Url v obrázku

1. kapitola (Doctor who fanficton- Skladiště)

23. července 2013 v 20:14

1.

"Doktore, kde jsme" zeptala se Amy "Nevím" řekl a utáhl si motýlek. "Pojďme to zjistit" vybídl a podal své společnici otevřenou dlaň. Ta se jí chytla a oba společně opustili Tardis. Venku je přivítal zápach u kterého je lepší nebádat od čeho je. Typický zápach středověku.
"Tak?" řekla a usmála se. "Slečno Pondová, vítejte v raném středověku" řekl a při vyslovení poslední slabiky se mu utvořili dolíčky. "V Anglii hádám" doplnil. Amy se už přestala vyptávat, jak na to přišel. Je to Doktor a u toho není nic nemožné. "Pojďme se projít" vybídla ho Amy
"Och já miluju tohle období" řekl Doktor při procházení usmála se."Rytíři, kouzelníci, bájná stvoření a" zhluboka se nadechl nosem "zápach hnoje" doplnil. Amy se rozesmála. Chytla Doktora za paži a pobídla ho kupředu.
"A tohle musí být Kamelot" řekl po chvíli a ukázal na kamenný hrad. "Amalia Pond, vítej v Kamelotu" řekl a vzal jí kolem ramen "Wau" řekla šťastně. "No ne přesně v Kamelotu spíš před Kamelotem, nebo možná za?" řekl a odtáhl svou ruku. "Nekaž to" napomenula ho.
"Co to děláte?" ozvalo se najednou "Ukažte se" doplnil neznámí hlas. "Já jsem Doktor a tohle je moje společnice Amy" představil je. "Co tu děláte?" řekl a vytáhl svůj meč. "Nechystáme se vám ublížit, můžete prosím odložit meč" řekla Amy. "To posoudím sám" řekl tvrdě.
"Vidíte? Jsme čestní hosti kamelotu" řekl Doktor a podal neznámému psychopapír, na kterém se určitě psala nějaká listina o totožnosti nebo něco podobného. "Moje chyba prosím přijměte mojí omluvu." řekl a schoval svůj meč.
"Já jsem princ Artuš" "To snad není možný" skočil mu do představování Doktor. "Víte slyšel jsem o vás" "Představoval jsem si vás staršího nejspíš jsme tu moc brzy, no a taky jsem myslel že budete mít tmavší vlasy" usmál se "Wohou to je něco, myslela jsem, že na vás už nenarazím" řekl. Artuš se nejistě usmál. "Jsem váš velký obdivovatel, četl jsem všechny knížky, no některé nestály za nic ale já je stejně dočetl" Jeho tmavovlasý sluha, který stál za ním tak že nebyl skoro vidět protočil oči. "Doktore?" řekla Amy "Ano?" "Přestaň mluvit" "Ne to je dobrý, potěší mít obdivovatele" řekl Artuš a usmál se na což se jeho sluhovy udělalo ještě víc špatně.
"A vy musíte být Merlin?" řekl nadšeně "Ehm jo, ale.."řekl překvapeně mladý sluha. "Jak víte jak se jmenuje můj sluha?" zeptal se udiveně Artuš a rukou nahmatal jilm svého meče "Ehm doslechli jsme se, že je to váš sluha v časopise o nelepších sloužících" začal vysvětlovat neobratně. Merlin se usmál. "Děk.."začal "Tak to jste slyšeli špatně." skočil mu do děkování Artuš. "Pojďte představím vás otci" řekl a pokynul jim k chůzi.

"Jeho otec je Uther Pendragon, byl zapřísáhly nepřítel kouzel" pošeptal Doktor Amy. "Vážně, to je zvláštní vzhledem,že..." "Já vím,ale tohle je známí fakt, jakto ,že to nevíš?" "No já byla vždycky spíš na Římany"

Doktor who Fanfiction SKLADIŠTĚ

21. července 2013 v 19:58
Já vím že toho mám rozepsáné hodně, ale no rozepsala jsem další. Je to teprve Prolog k povídce. Bude to Fafiction na Doctora Who. Hlavní postavy náleží BBC.

Prolog


Byla hluboká noc, těžko určit kolik přesně když vyběhl ze své postele, kvůli poplašným zvonům. Nesnášel tenhle zvuk, rozezněl se jedině když někdo utekl, nebo když se stalo něco hrozného, v obou případech to znamenalo problémy a tentokrát tušil o co jde.
Doběhl na náměstí, hlouček vesničanů byl shromážděn kolem bezvládného těla chlapce . Musel být přibližně v jeho věku. Tělo svírali stařecké, ale přesto pevné ruce Gauise, vrchního lékaře. Naproti němu stál jeho mladý tmavovlasý pomocník. Snažili se chlapce přepravit na nosítka a rozpustit tento dav. "Děje se to znova" špitl
"Můj syn" vykřikla žena která doposud stála v pozadí "To je můj syn" křičela hystericky a drala se dopředu. Nikdo jí v tom nebránil, nikdo se ani nesnažil. "Co se mu stalo?" naléhala "Ještě nevíme, ale hned jak to zjistíme dáme vám vědět" snažil se jí utěšit, ale chlapcovo život se nejspíš nedočká pokračování a oba to věděli Gauis i jeho matka.
"Vraťte mi mého syna" naléhala dále. "Prosím nechte nás jít" "Ne, nenechám vás vzít mi ho, ne znovu" plakala.
"Nechte je jít!" řekl konečně. Všechno najednou utichlo, dokonce i noc se zdála být tišší. "Nechte ho projít, jestli vašemu synovi někdo dokáže zachránit život, tak jedině Gauis" řekl rázně. Cítil na sobě těžké pohledy. Byl na ně zvyklí, ale i přesto ho vždy znejistili.

Udělal pár kroku dopředu, šel nejistě, ale doufal že si toho nikdo nevšimne. "Přísahám, že najdu a potrestám toho, kdo to vašemu synovy a všem těm ostatním udělal" ztěžka polkl. "Tak já Artuš Pendragon přísahám"

PS: Postavy jsou čerpané z BBC seriálu konkrétně Doctor Who (začátek paté serie) a Merlin ( druhá serie)

Odměny pro Franch

19. července 2013 v 10:57
Tak mám tu diplom a oddělovače pro FRANCH. Není to nic moc, ale snad se bude líbit. Oddělovače jsem udělala letní
PS: Můžeš to brát jako (nepovedený) dárek k narozkám








A ohledně finale dala jsem to na 10.8. do 18.8.

Recenze na film Rock it

17. července 2013 v 12:04 Klub filmového diváka
Tak mám tu další recenzi, tentokrát trochu staršího filmu, který myslím není ani tak moc známí s jménem Rock it (Studentka (r)ocku) Film je německý, což je trochu změna vezmeteli v úvahu ,že v poslední době se zde objevují převážně Americké filmy a občas i Britské.

Teď už k samotnému obsahu filmu. Film vypráví příběh mladé dívky jménem Julie, která se dostane na hudební školu Amadeus, která je sice prestižní ale poněkud zaujatá jen na vážnou hudbu. Julini rodiče jsou fanoušky vážne hudby, ale Julie má raději populární hudba, tak se dostane do kapely Rock it.

Film není špatný, ale není to jeden z filmů který by mě něják zvlášt ohromil. Byl tam pěkný kontras mezi vážnou a populární hudbou a svým způsobem to trochu vyjelo z zajetých kolejí. Romantická zápletka nebyla špatná konečně někde není příběh Romea x Julie. Vztah hlavní hrdinky k jejím rodičům byl sice několikrát omývaný a starý příběh rodiče chtějí něco po dětech, co oni nechtějí.

Moje hodnocení: dávám 6/10. Je tam pár celkem hezkých písniček, příběh se dá snést, zkrátka je to celkem hezký film. Jediný co mi vadilo byla právě ta němčina, kterou já ačkoli budoucí studentka tohoto jazyka, nemám ráda.


BTW: Prosím aby mi obě finalistky napsali kdy budou moc na finální kolo, jinak bych ho udělala na příští týden.

Cory Monteith

14. července 2013 v 20:49 Něco o mně aneb můj deník
Asi všichni (nebo většina) gleeku už ví, že představitel Finna Hudsona z Glee 13.7. (BTW na můj svátek) byl nalezen mrtvý v hotelovém pokoji. Když jsem se to dozvěděla, napřed jsem myslela že je to vtip, hodně špatný vtip. Vzpoměla jsem si ale kdyžna apríla bylo všude že Cory přiznal že je závislí na drogách, taky jsem myslela že je to vtip, tak jsem si to ověřila a zjistila jsem že je to pravda.

Byl to takový zvláštní pocit. Když víte že umřela postava v seriálu/filmu tak je to jedno, ale když umře její herec několik rolí zemře s ním. Je to zvláštní jiný a nevám jak to popsat.

Cory pravděpodobně zemřel na předávkování. Je to jen další důkaz toho jaké jsou drogy svinctvo.


Otevřený šuplík

10. července 2013 v 19:46 Jednorázovky


Tohle jsem napsala už před nějákým časem do soutěže, ale ted když nenám moc čas na psaní, to jsem dám. Není to moje nejlepší práce, ale snad to ujde.
Každý jako dítě sní o své budoucnosti, když ne jste považováni za společensky nepřijatelné. Většina dospělých ale zapomene na své krásné sny o kariéře a nechají se uchvátit proudem reality. Když ale snílkem zůstanete, většina vás začne považovat za společensky nepřijatelného. Proto většina lidí raději zavře své sny do šuplíku a nechá je tam. Ve spánku se ale tento šuplík mlže otevřít, občas jen tak z nenadání vylítne, ale už je moc pozdě na to ho otevírat. Lidé se bojí jít za svým snem a bojí se nechat své blízké jít za ním. To je jejich největší problém. Za svým snem se musíte vydat hned, protože to je zaručená cesta ke štěstí.


6 letá Melinda.

"Melindo co chceš být až budeš dospělá?" zeptala se maminka své dcerušky když jí poprvé brala do školy

"velká"

"To ano, ale co chceš být za povolání?" Holčička se chvíli zamyslela a položila si prst na pusu

"Letadlo" vykřikla a rozpažila ruce. Začala předstírat že je malé letadélko. Maminka se rozesmála

"Letadlo být nemůžeš"

"A proč ne?"

"Protože letadlo je věc, a ty chceš být věc?"

"Ne"

"Tak vidíš"

"Tak, tak, tak chci být fotbalistka"

"Fotbalisti jsou kluci" řekla rázně matka

"Tak budu kluk" odpověděla

Babičky a Dědečci

10. července 2013 v 18:16 Na co všechno (ne) myslím aneb jak to vidím já
Tak napřed se chci z hlouby mého srdce omluvit, že jsem dlouho nedala žádný článek. Tak tady je na tt.
Na tohle téma jsem pár článků četla, a docela mě překvapili, ve směs byli v negativním podtónu. Ano naše babičky a dědečkové neví co je internet, neznají facebook, nepíší hory sms, nevlastní tablet a nemají swag no a? Oni za to nemůžou za jejich doby takové věci prostě nebyli. Je třeba si uvědomit, že my dřív nebo později budeme ve stejné situace. Technologie půjde dopředu a dřív nebo později prostě zestárneme.
Já mám se svými prarodiči výborné vztahy. Jedna babička mě hlídala když jsem byla malá a moji rodiče byli v složitý situaci, říkám jí skoro všechno, chodím za nimi minimálně jednou týdně, většinou ale každý den, protože tam hlídám sestřenice, ale to odbíhám od tématu. S druhou babičkou a dědou mám taky skvělý vztah, mám ráda když za němi jdeme, sice ztloustnu min. 10 kilo a skoro vždycky se přejím, ale mám to tam ráda. Děda vždycky vypráví vtipy, babičky pravidelně zaměňuje menu.

Mám svoje prarodiče ráda. Neříkám, že i vy musíte mít rádi své prarodiče, ale měli byste si jich alespoň vážit. Důchodci dotiš nejsou jenom lidi kteří trpí několika nemocemi, nevidí, vybírají slevy a nerozumí internetu. Jsou to lidi kteří mají něco za sebou a my bychom si jich měli za to vážit.