Upozornění! Všechny kmentáře, které se netýkají článku budou smazány pokud nebudou pod článkem"Nástěnka


Září 2013

Kdo je introvert?

30. září 2013 v 20:41 Na co všechno (ne) myslím aneb jak to vidím já
Nejdřív vymezím pojem Introvert. Na introverty a extroverty se dělí lidé podobně jako na pesimisti a optimisti, přičemž je většina někde mezi. Introvent není člověk, který nemluví,nebo uplně nekomonikuje, je to člověk, který žije ve vlastním světě fantazie. Je pravda ,že je spíš tichý a přemýšlivý, ale jeho chování může být ovlivněno jeho okolím, jako např. že s přáteli, nebo rodinou se chová spontálněji, než mezi neznámými lidmi. Introventi mají většinou problém navázat nový kontakt.

Pro introverty je typické mít svůj svět. Vlastní svět fantazie, kde je všechno podle vás, kde se nic nemůže pokazit, kde všichni jednají jak vy chcete. Z řad introventů vyšlo spousty a spousty spisovatelů, ale rozhodně to není pravidlo, ikdyž je to možná tak trochu očekáváno, hlavně v oblasti fantasy, scifi apod.

Možná dumáte nad tím, kdo jste, na jaký břeh se přidat? K introverům, nebo extrovertům? Já myslím, že svět není jenom bylý a černý, ne je šedý. To znamená, že nikdo není 100% to nebo 100% to. Prostě je uplně normální,že jste něco mezi. I já jsem něco mezi, ikyž možná u mě malinko převládá introvet, ale o tom někdy jindy.

Jak poznat Introverta? No není to tak lehké. Občas se může introvert jevit, jenom jako nafouknaý fracek,který si o sobě moc myslí. Ale nemusí to mu tak být. Může se jenom stydět. Častou tzv. "čumí do blba" . Já to dělám třeba celou matiku, protože nevím jak vám ale mě se algebra zdá jako cizí jazyk, hůř protože jazyky mě alespoňˇbaví.

Jak zjistit kdo jsem? Tak existují testy podobné testům IQ na internetu, nevím jestli jsou placenné, ale myslím, že to není něják potřeba vědět. Jak říkám, svět je šedý, a je zbytečné snažit se hledat, jestli jsme černí nebo bílý

Fastfoody dobré nebo špatné?

28. září 2013 v 16:30 Na co všechno (ne) myslím aneb jak to vidím já
Tak nejdřív jsem se chtěla na toto téma vykašlat ale what the hell here is it.

Četla jsem spoustu zajímavých článků na toto téma, většina autoru se dělí na dvě poloviny na ty co si mýslí že to není špatné a na ty co si myslí,že to špatné je. Já upřímně nevím, prostě každá mince má dvě strany
Klady:
Tak ty jsou myslím patrné. Jídlo je rychlé, můžete si ho vzít sebou, je dobré a chutné a navíc levné.
Zápory:
Tak ty jsou rovněž patrné, jídlo je tučné a nezdravé. Ale co s tím když je tak dobré?

Setkání s literární postavou

24. září 2013 v 18:51 Jednorázovky
Tak mám tu příspěvek do soutěže na blog.cz. Téma bylo setkání s literární postavou, vybrala jsem si Holmese, no snad se bude líbit. Je tedy super krátká řeknu vám vejít se do limitu 1800 znaků i s mezery. Mission inposible, možná někdy dopíšu konec. Ale teď si přečtěte toto a zanechte komentář děkuji.
So enjoy

Právě jsem vyšla z domova, snažila jsem se předstírat že mě korzet neškrtí a nést se jako dáma, jak mě učili, špatně. Matka mi vždycky říkala ,že jsem měla být chlapcem, asi měla pravdu. Šla jsem na oběd s matčiným známým. Nesnášela jsem tyhle "známé",ale nikdy jsem se z "příjemně" stráveného odpoledne s matkou a neznámým nevyhnula
Dorazila jsem na místo schůzky.Byla to jedna z nejhezčích restauracích tady. Zatřásla jsem s deštníkem aby se od něj odlouply kapky vody a opřela ho o zeď. "Přejete si?" zeptala se mě servírka. Je to už pár let, ale pořád si pamatuju ten její pohled který jakoby říkal "Vy sem nepatříte". "Ano mám zde schůzku s jistým panem" odmlčela jsem se abych našla papírek s jeho jménem na něm. Už jsem se přestala snažit, zapamatovat si je. "Sherlockem Holmesem" doplním. "A, ano, ty jsou zde, prosím zavedu vás tam" nabídla se.
Kdybych tušila, že se z něj stane slavný detektiv možná bych se chovala jinak, ale přede mnou stál možná tak patnáctiletý klučina. Možná jsem to měla tušit když se otočím zpět. Bylo to v jeho očích, takové zvláštní kouzlo, které jen tak někdo nemá.
"Vy jste pan Holmes?" řekla jsem překvapeně. "A vy jste slečna Dollerová předpokládám" "Prosím raději Sophii" sedla jsem si. Byla jsem už na několik večeří s matčinými známými, ale nikdy s nikým kdo je téměř o deset let mladší než já. "Matka sem ještě neodrazila?"zeptala jsem se abych zaplnila ticho "Očividně" řekl bez zájmu. "A váš otec?" zeptala jsem se znovu. "Nedorazí" doplnil bez jediného náznaku ,že by ho to zajímalo, spíše naopak.

Možná, že kdybych tenkrát tušila, že se tenhle drzý kluk stane jedním z nejslavnějších detektivů, jednala bych s ním jinak. Ale možná taky ne, jisté je,že můžu říkat ,že jsem byla jedna z mála kdo poobědvaly s slavným S. Holmesem.

Recenze Parked/Parkování

23. září 2013 v 18:59 Klub filmového diváka
Tak jsem zpět s dalším filmem. Teď jich budu dávat víc, protože jsem se rozhodla že zkouknu všechny filmy s Colinem a Bradleym, kterých zas tolik není. A tady je první jmenuje se Parkování.

Uprřímně jsem zezačátku myslela že to bude kravina, protože nikde o tom nic moc napsáno nebylo a vypadalo to tak něják béčkově, nicméně tam hraje Colin a navíc jsem na yt našla ,že tam zpívá a hraje na piáno (mimochodem podle mého názoru velmi dobře) takže jsem to okamžitě stáhla a film mě příjemně překvapil

Diplomi

22. září 2013 v 18:21 other
Tak konečně tu mám diplomi jak jsem slibovala :). Ještě jsem slíbila klikací ikonky a oddělovače, prosím obě finalistky aby mi do komentářů napsali co na ně chtějí. :) No snad se to bude líbit


Skladiště 18 a epilog.

22. září 2013 v 17:16 Doctor Who Fanfiction SKLADIŠTĚ
Tak konečně poslední část :)


18.


"Doktore, přišel jste se mnou sledovat konec. " přivítal ho Christian bez pozdravu, jakoby to byla zdejší tradice.
Ne tak docela."
"Jste tak omezený, vážně si myslíte, že by vám to prošlo? Za necelou minutu to tu vybouchne, a jed se rozptýlí všude. Až přijde můj lid, bude muset jen zasadit poslední ránu do těl bez ducha, a potom se ta slavná Země nestane ničím víc, než pouhým skladištěm.".
"Opravdu?" zeptal se Doktor. V saku zalovil po šroubováku a uvolnil pouta. "Podívejte se". Christian, šáhl po něčem co vzdáleně připomínalo mobil. Na displeji blikalo červené tlačítko. "Zničeno- zničeno"
"Všechno ještě ne," řekl Doktor, došel ke skříni u postele a otevřel jí. Byla plná zkumavek černých zkumavek. Shodil je na zem a sledoval, jak černá tekutina tvořila velkou skvrnu na zemi.
"Na co si hrajete? Snažíte se hrát si tu na nějakého anděla, ale vaše křídla vám nikdy nenarostou." Doktor se zastavil. Pomalu se otočil a jeho ústa se formovaly do písmene které se právě chystal říct. "Ani se nesnažím být andělem" řekl klidně. Bez vzteku, bez ničeho, jakoby úplně bez citů. Řekl a odešel.

16 a 17 kapitola

21. září 2013 v 17:15 Doctor Who Fanfiction SKLADIŠTĚ

16. kapitola.


"Sire Christiane," ozvalo se najednou, tady mu takle nikdo neříkal. Hlas zněl povědomě. Trhaně se otočil, ale věděl ,kdo za ním stojí, příští následník trůnu.
"Co tu děláte, co to, vy jste tu dívku zabil, kdo , kdo jste!" jestli bylo něco o Artušovi známo, bezmezně věřil svým rytířům. A každá zrada ho bolela, jako meč v srdci.
"Doktore" vykřikla Amy a přiběhla spolu s Rorym k němu.
"Zabil? Ne, ne pane co si o mně myslíte? Já jsem v noci viděl Doktora jak někam jde a tak, tak jsem šel za ním. A- a našel jsem ho u mrtvoly a tak jsem…" vysvětloval a přitom nevěnoval ani malou pozornost Amy nebo Rorymu.
"Doktora už od začátku sledujeme mi" řekl Merlin"Ano můj pane, ale já šel jsem obhlédnout ulice a viděl jsem jak obcházel budovy, měl jsem pocit, že někoho slyším"
"Lže" řekl Doktor. Stál a v ruce držel šroubovák. Namířil ho přesně proti jeho obličeji. Rozsvítilo se zelené světýlko a přesně do takové barvy se začal také zbarvovat. Jeho výška se zmenšovala, jeho tloušťka zvětšovala, až tam stál v celé své (ne) kráse. Ve stejnou chívili mu také zapnul pouta, které měl doposud on. Artuš polekaně poodstoupil. "Co to je za ohavnost?"
"Ohavnost? Ohavnost? Já že jsem ohavný, vy lidé s tou vaší bledou pletí a bílými zuby a , a prsty jste tak nicotní, ohavní a nechutní"
"Ty, nejsi člověk?"
"Ne, samozřejmě že ne, ale to by tě v té tvé malinké hlavičce nikdy nenapadlo,že? Že rytíř velkého a vznešeného Kamelotu, je mimozemšťan, že ? Och snad bys se mě nebál. Jsem tvůj rytíř nebo snad ne?" křičel na něj cynicky.
"Co se tu u všech všudy děje?" vykřikl Artuš. "Chce vyhubit lidstvo" řekl Doktor s papírem v ruce. "Prosím?" otočil se k Doktorovy zmateně, dnešní noc jakoby zmatenosti holdovala.
"Ovšem, je to tak jednoduché jak jsem to nemohl vidět" říkal si Doktor pro sebe "Ale co?" vykřikl Artuš
"Ty vraždy, nebyly vraždy, ale pokusy. Když se nepovedly, prostě mrtvolu vyhodil z okna a vzal si jinou." odmlčel se. Christianův výraz se změnil na možná i trochu pobavený.
"Ne, on je nezabíjel," vykřikl Doktor. "Cože?" zeptal se Rory. "Jak jsem mohl být tak hloupí? Sérum nebylo hotové oběti byly jen v klinickém spánku, tak přesvědčivém, že obalamutil i mě." plácl se Doktor do hlavy.
"Přesně tak, to vy jste celou doby vrazi, já ,já jsem jen dělal experimenty, to vy jste je pohřbili za živa," pustil se do zlověstného smíchu. "Ta vaše rasa je tak nicotná nikomu nebude chybět až jí vymítíme" Všichni pobledli. Artuše popadl vztek. Dřív si připadal svázaný, ale i to bylo milionkrát lepší, než tenhle po
cit. Pocit vinny, pocit lítosti, pocit vzteku a pomstychtivosti. "Jak, když nemáte jed?" křikl na něj. "Neměli, složení je kompletní, právě teď ho zkouší na té holce a úspěšnost je téměř zaručená" "Jste špína, nic víc než jen vrah" křičel Doktor. "Zničili jste si svojí planetu a proto ničíte jinou," namířil na obludu šroubovák aby upevnil pouta. A vydal se hledat Gwen.

17.

Do leva, do prava, rovně. Dup,dup, dup! Vše co se v tu chvíli odehrávalo v Artušově hlavě. Jakoby se změnil na primitivní stvoření, které mám jen jediný úkol. Zachránit jí, dřív než bude pozdě. "Slepá ulice" vykřikl zlostně a běžel zpátky, ale Doktor ne. Zůstal stát, tam kde byl a hleděl přímo před sebe. Pokračoval dál do místnosti jako včela vábená medem. "Co děláš? Jdem" křikl nervózně. "Tady to je" "Je tu co?" "Ovládání" "Co jaké ovládání?" "Nepřijde ti divné, že jsou všichni pryč? Utíkají, mají to nastavené" "O čem to, Gwen může být mrtvá, co to sakra" "Jdi doženu tě" Nevěřil mu ani nos mezi očima, ale právě teď ho lákal vlastní med. Otočil se na patě a běžel zpátky.
***
"Tady je" vykřikl šťastně a i udýchaně Rory když stála u postele s Gwen. Nikdo tu nebyl, nikdo v celé budově a Gwen ležela na posteli a vypadala jako mrtvá. Rána, byla jemnounká, omnoho menší než před tím, vypadala skoro jako jen štípnutí. Přesto dívka ležela jakoby v komatu. Rory k ní přistoupil. Jemně jí zkontroloval tep a dech. Oboje nasvědčovalo tomu, že je mrtvá, ale i to před tím.
"Co myslíš?" zeptala se Doktora.
"Nevím," řekl Doktor.
"Nevím, říkal si ,že jsi doktor," obořil se na něj Merlin. "Nikdy jsem se s ničím takovým nesetkal, nepoznal jsem to před tím, jak bych to mohl poznat teď" vyjel Doktor hystericky a do očí se mu draly jemné slzy.
"Můžeš něco zkusit" řekl Merlinovi. Ty jsi její poslední naděje, ty já jsem lékař, ty jsi ale čaroděj" jemně přikývl a přišel k ní blíž. Vypadalo to jakoby spala. Jemně jí přejel rukou před obličej a špitl "Sana se hell" nic se nedělo. Opakoval tak, bez výsledku. Do očí se mu draly slzy, slzy z toho ,že je vrah, slzy s toho, že mohl zachránit tolik nevinných duší, slzy z toho, že když konečně může někomu pomoc, nedokáže to.
"Zkus to znovu" povzbudila ho Amy.
"Sana se hell Sana" křikl. Oči se mu zažlutili a na slzy padl zvláštní stín. A v tu chvíli, kdy se zdálo, že je vše ztraceno, v tu chvíli kdy se zdálo, že je všemu konec, v tu chvíli kdy se zdálo, že je dostihl stín se stalo něco, co by se možná dalo nazvat jako zázrak. Začala dýchat. Úsměv, který se jim v tu chvíli vedral do tváří byl jeden z mála úsměvů které byly upřímné. A radost, která jejich srdce posílila, jim dodala odvahy, znovu jim připomněla, že nikdy není nic ztraceno. Stále neotevřela oči, ale do jejích tváří se vrátila barva, a do jejich plící vzduch. Tep byl slabý ale byl. Žije. Gwen si odepnula pouta a Rory jí popadl kolem pasu.

14 a 15 Skladiště

20. září 2013 v 17:14 Doctor Who Fanfiction SKLADIŠTĚ


14.

"
"Otevři to" sykla amy na Roryho přidušeně. Rouška noci jí halila obličej,ale ne její hlas.
"Snažím se" namítl Rory a vší silou zatlačil do dveří který na první pohled vypadaly jako , že se za chvíli rozpadnou. Každopádně přísloví "Zdání klame" v tomto případě dokonale sedělo. Protože ačkoli dveře vypadaly zchátrale, nešlo s nimi hnout.
"Ukaž" zatlačila sama a musela uznat, dveře byly opravdu zaklíněné. Přejela po nich konečky prstů. Ten materiál jakoby ani nebyl ze dřeva.
"Doktor asi použil šroubovák" řekla Amy. "Něco na těch dveří, jako, jakoby ani nebyli ze dřeva" přiznal Rory.
"Takže nám nezbyde nic než čekat" pomalu si sedl ke dveřím.
"Nebo" chytla ho za loket a vytáhla zpět na nohy.

Skladiště 12 a 13

18. září 2013 v 17:11 Doctor Who Fanfiction SKLADIŠTĚ

13.


"C-co to děláš?" vykřikl přidušeně na svou manželku. "Jdu za Doktorem" "Říkal až tu počkáme" "To on vždycky,ale mě už nebaví čekat." "P-počkej a co s nimi?" zeptal se a kývl směrem k Artušovi a Merlinovi. "No, asi půjdou za námi." otočila se a šla. "P-počkej" vykřikl podruhé. "Jdu s tebou"
*****
"Hm" "Co se děje Merline" "Nic jen si tak hm" "Hm co?" "Nic jen Hm" "Aha" "Já jen" "A je to tady" "Není divný, že jsou pořád na stejném místě." "Možná na někoho čekají" "Možná a nebo je to bouda" "C-cože, Merline nepleť se do věcích který nerozumíš" "Jen říkám,že je to divný to je celý"
"Och" "Co zase?" "Oni se hýbli" "No a co je, počkej hýbli a to mi říkáš až teď " "Kdy jsem to měl asi říct?" "No prostě pojď" vyštěkl.
***

Skladiště 10 a 11

17. září 2013 v 20:10 Doctor Who Fanfiction SKLADIŠTĚ

10.


Nyní byla síň plná. Byla zde většina rytířů, král, princ i králova schovanka, Merlin i Gauis, manželé Pondovi i s Doktorem a v neposlední řadě také obžalovaný, ti všichni tu dnes byli. V místnosti bylo tolik napětí, že by se dalo krájet a namazat na chleba.
"Jaké je vaše jméno?" zeptal se Uther na první otázku, která ho ani zdaleka nezajímala, ale obvykle se s ní začínalo. "Gregor z Castelanovy hory, vaše výsosti" řekl vystrašeně, což u dvou-metrového chlapa, nebývá častý jev.
"Řekněte mi Gregore, jak dlouho jste zde na Kamelotu?" otázal se Uther "Pár dní." Gregor záměrně neodpověděl číslovku, jelikož neuměl počítat. "A můžete také říct proč jste sem přijel?" Zeptal se znovu."Já ehm, protože chtěl jsem si tu odpočinout, než se vrátím zpět domů, vaše výsosti" Všichni, všichni v této místnosti se na něj dívali jako na vraha, všichni až na tři človíčky v rohu.

Život na vesnici

16. září 2013 v 18:00 Na co všechno (ne) myslím aneb jak to vidím já
Tak každý který se mnou měl tu "čest" (ironicky míněno, nemyslete si , že jsem něják namyšlená :)) prohodit pár slov o mě asi ví dvě věci

Že žiji na vesnici
A ,že to tu nesnášim!

Já jsem člověk který byl zrozen pro město + Lubenec, (obec v které přebývám) má uprostřed města silnici Karlovy vary- Praha, která je celkem rušná a navíc náš dům je hned vedle ní, takže mimo nevýhod vesnic, jako nedostatek zboží, máme i nevyhodu měst- ruch.

5 nevýhod vesnic

8 a 9 kapitoly Sklaiště

14. září 2013 v 21:39 Doctor Who Fanfiction SKLADIŠTĚ

8.


"Můj pane, děje se zde něco? Přijeli jsem dříve a chtěly jsme se podívat na trénink, ale nikdo tam nebyl" řekla Morgana, když vešla do dveří společně s Amy.
"Vlastně mám tu samou otázku" řekl a vrhl pohled na Artuše.
"Sire Christiane, včera večer byla unesena Gwen, služka lady Morgany, můj sluha Merlin šel na místo a našel několik stop. "Och Gwen? To je nemilé je mi líto, že se to stalo v mé službě."řekl Christian, těžko určit jakým hlasem "Ano, je to ehm nemilé, neviděl jste včera něco nebo spíš někoho podezřelého? Cokoli může pomoci." Amy by přísahala že právě viděla jak se mu zablýsklo v oku.

Skladiště 6 a 7 kapitola

13. září 2013 v 21:25 Doctor Who Fanfiction SKLADIŠTĚ
Tak mám tu další dvojici kapitol, po přečtení zanechte komentář

6.


Slunce jasně svítilo do sálu, když se všichni sešli na stejných židlích, jako včera odešli. Snídaně byla tichá, jediné co jí narušovalo, bylo řinčení lžiček.
"Děje se něco?" zeptal se Uther starostivě své chráněnky lady Morgany. "Ne nic, jenom Gwen dnes nepřišla do práce"přiznala, ale její hlas zněl jako hlas panenky, falešně. "Jsem si jist, že je v pořádku, nejspíš je nemocná."
"Snad," řekla a v oku se jí zablýsklo, skoro jakoby radostí. Nikdo to neviděl. Nikdo kromě Doktora, ale ten s tím nemohl nic dělat.
Artuš se zvedl. "Už odcházíš?" zeptal se ho Uther. "Ano, bohužel, musím se připojit ke svým rytířům na tréninku, pokud mě omluvíte" "Určitě," řekl Rory s úsměvem. "No možná by se k tobě mohli sir Rory a sir Doktor připojit."

Skladiště 4 a 5 kapitola

12. září 2013 v 21:02 Doctor Who Fanfiction SKLADIŠTĚ
Tak mám tu další pokračování, ted je budu dávat hodně, protože za nedlouho povídku odešlu do soutěže, v které mi budete muset držet palce, protože po té námeze se chci umístit alespon do 10 místa :D

4.


"Tak tady to je to je váš pokoj paní." "Děkuju, ehm promiň asi jsem zapomněla tvé jméno." "To je v pořádku paní, jmenuji se Gwen." "Já jsem Amy" představila se a podala jí ruku.
"Počkejte není Gwen zkratka pro Guniever?" zeptal se Doktor "Ano, ale proč..." "Ne nic jen taková poznávačka jmen" vysvětlil, ale potom věnoval dlouhý pohled Artušovi a ještě delší Gwen.
"Takže tohle je i můj pokoj?" otočil se Rory k Gwen. "No mysleli jsme že sir Doktor bude s Lady Amy a vy budete mít svůj pokoj" řekl Artuš

Kapitán Levi- Shingeki no kyojin

9. září 2013 v 19:50 Kresby
Tak konečně naše rodina zakoupila skener :) Takže se můžete tečit na víc kresb.Tady je jedna, není nic moc, ale berte to spíš jako pokusy :)
Pro ty kdo postavu neznají je to jeden z hlavních představitelů Shingeki no Kyojin Levi.





Skladiště 2 a 3 kapitola

7. září 2013 v 15:43 Doctor Who Fanfiction SKLADIŠTĚ
Napřed bych chtěla učinit oznámení: Já jsem samozdřejmě moc ráda když mi zanecháte komentáře, který bloger by nebyl. Ale štve mě když mám pod článkem konetář typu: "Pojd na můj blog, prosím" Už toho začínám mít dost, před tím jsem to moc neřešila, ale ted už začnu, takže jakýkoli komenář který se netýká článku mi pište do nástěnky, nebo budou smazány.
A teď už k samotnému článku, snad se bude líbit:

2.


"Buďte mými hosti, zde na Kamelotu ale obávám se že nyní není nejlepší doba pro návštěvu" řekl Uther po důkladném zkoumání psychopapír, který mu nyní podával zpět."Proč?"zeptala se Amy "Máme zde menší ehm delikátní problém." vyhýbal se odpovědi Uther "Nebojte se, na delikátní problémy jsme experti" řekl Doktor a utáhl si motýlka
"Tak to rád slyším, mého syna Artuše již jak je vidno znáte a toto je moje chráněnka lady Morgana" snažil se změnit téma a ukázal na půvabnou dám v krásných šatech. Amy se zatvářila dost překvapeně, i Roryho to zaskočilo, jak bylo vidno z jeho obvykle zaskočeného pohledu. Znají Morganu jako zlou čarodějnici, ne jako lady. Lidé opravdu hodně převrátili pomyslel si."Je nám ctí Lady Morgano" řekl Doktor když uviděl překvapení v očích jeho společníku. Morgana se usmála a lehce se uklonila jak to žádal mrav.
"Určitě už musíte být unavení Gwen, Merlin a Artuš vás zavedou do pokojí"
"Děkujeme" řekl Doktor. "Merlin a Gwen vám budou ve všem nápomocni pokud.." Uther svou větu nedořekl kvůli poplašným zvonům které opět vydávali ten otravný zvuk.
"Co se děje?"otázala se Amy"Delikátní problémy" špitl Merlin. "Omluvte mě, musím jít" omluvil se Artuš a vytáhl meč. "Počkejte, jdeme s vámi" vyhrkli Doktor a Amy společně. "Cože, tedy určitě si můžete prohlédnout město, ale tohle není nejlepší doma, nejlepší bude když zůstanete tady aby jste se vyhli problémům" vysvětloval diplomaticky, jak je hodno snad i právníka "Ne to je dobrý, jsem Doktor,nikdy se nevyhneme problémům" řekl a šel ke dveřím. Amy a Rory ho následovali.

Potrat, je to hřích?

4. září 2013 v 20:07 Na co všechno (ne) myslím aneb jak to vidím já
Tak ze začátku by to chtělo malinko vymezit pojmy, já se v mém článku zaměřím na "chtěný potrat" tedy na to, když se budoucí mamka rozhodne, že nebude maminka a nechá si embrio odstranit záměrně. Ne o nechtěném potratu

Tak nevím jak moc je vám cizí nový zákon. Dnes spustu lidí nevěří v boha, ale také spousta ano. Já upřímně nevím co si myslet, myslím, že něco takového je, ale nejsem si jistá jestli je to zrovna bůh, ale no to zase odbíhám od tématu.

Podle bible je potrat zakázaný. Tvrdí, že vyňatkem vajíčka zanikne nový život a přásně to zakazuje. Ale upřímně nechat si dítě které máte s nějákým úchylem který vás přepadl na ulici, nebo mít dítě v 15, no prostě se o to dítě nedokážete postarat a postavíte tak sami sebe do velmi těžké situace. No koneckonců jen otěhotnět když na to nejste připravený a nechcete mít dětátko my přijde špatný. Dítě by se mělo narodit z lásky, ne kvůli tomu,že se nedá nic jiného dělat a potom ho odložit někam do Dětského domova a nikdy mu neříct o kdo je jeho rodina. Nebo ho jednoduše odloží do baby-boxu.

Nový zákon nepočítal s tím ,že lidé poruší tzv. "desatero" a udělá dítě nějáké neznámé mladé holce bez jejího souhlasu. Je pravda, že nyní máme "ochranu" ale nikdy to není na 100%a zkrátka já si myslím, že to není špatný. Myslím si, že kdybych se někdy dostala do výše zmíněných situací operaci bych podstoupila. Protože nevěřím, že jeno to, že si dítě nechám ze mě udělá lepšího člověka, naopak.

A také nevěřím ,že když půjdu na potrat, udělá to ze mě špatného člověka. Možná nežiju podle desatera a nemodlím se každý den, ale to ze mě nedělá špatného člověka nebo snad ano? Na světě existují vrazi, kteří provádějí chladnokrevné a brutální vraždy ale potrat jako vraždu nepovažuji.

A jak to vnímáte vy?

Srovnání filmů Hlavně nezávazně a 500 dní se Summer

2. září 2013 v 14:40 Klub filmového diváka
Tak v následujícím článku chci trochu jiným způsobem představit dva dobré filmy. 500 dní se Summer a Hlavně nezávazně. Jsou si trochu podobné a proto jsem dávám srovnání.

500 dní se Summer
Je to brtiský příběh o chlapci který potkal dívku. Hlavní hrdina se jmenuje Tom, no a musím přiznat ,že se mi moc líbil. Hodně mi připomíná Teda Mosbyho z HIMYM. Celý film byl o tom jak potkal Summer,ale neskončili spolu. Hodně mi to připomínalo HIMYM. Tom byl jako Ted a Summer jako Robin. Summer byla z nefunkční rodiny a nevěřila na lásku. Tom měl zase představu, že jediný způsob jak může být člověk štastný je, potkat svou životní lásku. No zkustě hádat co se stane když se dají dohromady, situace se otočí.

Body
2- vtip
1- průběh (líbí se mi,že je děj malinko přeházený, začíná koncem a tím to dělá zajímavé. Pěkné je taky počítání dnů)
2- originální konec
2- Postavy
4- děj
Celkem: 11 bodů

Hlavně nezávazně
Příběh je o americké doktorce, která se kvůli práci nechce zavazovat a tak s hlavním hrdinou mají přátelství s výhodami. Ale časem se do jejich vztahu vloudí city. A to to všechno pokazí, přestanou se vídat,no ale americký film by přeci nebyl bez Happy endu.

Body
2-vtip
3- postavy
2- děj
Celkem: 7 bodů

Hodnocení:
Asi je jasné který film se mi líbil víc. Ale oba jsou dobré komedie. S provnáním s ostatními bych 500 dní se Sumer dala 8 bodů a Hlavně nezávazně 7.

Skladiště Prolog + 1 kapitola

1. září 2013 v 15:17 Doctor Who Fanfiction SKLADIŠTĚ
Tak možná si z tytulu říkáte, že už jste to četli. A ano je to to samé, já jsem to jen četla znovu a znovu a rozhodla jsem se to trochu upravit, prostě chci aby to bylo perfektní, času mám málo protože jí musím mít do konce září hotovou tak se připravte, že nějákou dobu budu dávat jen toto.:)

Pro ty co vůbec neví o co jde. Je to fanfice na Doctora Who a Merlina v mém podáni. Pro ty co seriáli vůbec neznají Doctor je cestovatel v čase asi jediný důležitý fakt co je potřeba vědět. Jinak jsem o obou seriálech psala do rubriky Klub filmového diváka. Takže si o nich můžete přečíst. :)

Tak bez dalšího zdržování tady je prolog a první kapitola, snad se bude líbit a prosím napiště mi komentář jak, protože je to pro mě hodně důležité :)

Prolog



Hrádek 01

1. září 2013 v 10:30 Hrádek
Tak jsem zpět s dalším příběhem :) tento jsem psala s http://franch99.blog.cz určitě se podívejte na její blog je moc pěkný.

Tak k samotnému příběhu, vypráví o dvou studenták Maye a Franch (jen shoda jmen :D) které studují na škole čar a magie, podobné bradavicím. Je to spíš romantický příběh o lásce, než o odvaze a síle (Jak často píši) povídka není dlouhá má cca 20 stran wordu, budu jí sem dávat po částech no a tady je první :) do komentářů my napište jak se líbí. Jo a taky chci tímto článkem oficiálně oznámit, že se vracím a budu se snažit přidávat víc článků, no řekněme si to narovinu prázdniny končí

Maya přijíždí do školy. Je v prvním ročníku na škole Hrádek. Škola je podobná jako škola z knihy Harry Potter. Bradavice se jmenovala. Vešla a na hlavu jí daly tentýž klobouk, jako dostal na hlavu Harry v bradavicích. Asi mají všude stejné zvyky- pomyslela si. Poté je odvedli do pokojů. Její kolej Havraspár byla laděna do modrých barev. Odtáhla si kufr po schodech do ložnice. V ložnici bylo ještě 9 dalších lůžek. Pokoj byl poměrně malý. Po dvou stranách pokoje bylo rozmístěno 5 paland. Závěsy u dvou velkých oken se třepaly ve větru zvenčí. Uprostřed koberec, opět modré barvy. Svícny místo světel a pár obrazů po stěnách. Ještě tu byly 3 psací stoly a dvě křesla. U každé postele byla komoda. Pár postelí už bylo zabraných. Maya svůj kufr položila k jedné palandě, která byla úplně první. Rozhodla se, že bude spát nahoře. Dolní lůžko už bylo stejně zabrané. Tedy alespoň tak vypadalo. Byli na něm naházené tužky a dva šátky. Maya se podívala do komody a zjistila, že tam jsou volné dva šuplíky. Naskládala do nich své věci a ještě několikrát je přerovnala. Najednou uslyšela jakési zvuky. Vstala a šla se podívat, kdo je jejich tvůrcem. Nestačila ani vyjít z pokoje a dveře od ložnice se otevřeli. Dovnitř vpadli tři dívky přibližně stejného věku jako Maya. "Ahoj!" pozdravily jí holky téměř jednohlasně. "Ahoj" odpověděla Maya, stále nechápala, čemu se smějí a asi se to nikdy nedozví. Po pár dnech zjistila, že ty holky se smějí naprosto všemu. Maya si řekla, že se zajde podívat do společenské místnosti. Třeba narazí na stejně kreativní literární duši jako je ona sama. Vešla a podívala se po místnosti. Pak si sedla do jednoho z křesel. V místnosti bylo asi patnáct lidí. Převážně holky. Maya si prohlédla holky. Moc jí nepřišli sympatické a tak se podívala na skupinku kluků, co stáli u okna. Byly asi jenom tři. Jeden se s druhým dohadoval o tom, který famfrpálový tým je lepší. Jestli Noční hvězdy anebo Měsíční fénixové. Vedle nich seděl ještě jeden kluk. Byl oblečený v hábitu, ostatní studenti si ho sundali a ledabyle odhodily na nábytek po místnosti. Seděl k ní sice zády, ale poznala, že má hnědé vlasy a že v ruce drží pero a něco horlivě píše. "Šprt jeden pomyslela si" a raději se odebrala do ložnice, kde si vzala hygienické potřeby a šla do koupelen se umýt.

Touto dobou se v Mrzimorské ložnici do koupelny chystá jít také jistá Franch. Franch je rovněž studentka prvního ročníku jako Maya. Ale na škole je už od listopadu. "Holky já jdu do koupelny, jdete někdo taky?" Však žádná z děvčat v ložnici nechtěla. Buď už byly umyté po trénincích z famfrpálu anebo si opisovali domácí úkoly či se věnovaly jiné činnosti. Franch si tedy vzala kartáček, pastu, ručník, šampón a šla. Prošla chodbami hrádku a zalezla do dveří od dámské koupelny. Byla tam partička holek ze Zmijozelu, které trochu znala a dvě holky z vyššího ročníku. Zalezla do jedné z kabinek a osprchovala, pak si oblíkla na sebe své pyžamo v barvách Mrzimoru (připadala si v tom jako vězeň) a vylezla ven. Pak si stoupla k jednomu z umyvadel a vzala do ruky pastu. Pak si všimla jakési holčiny, jak stojí u vedlejšího umyvadla a nejde jí zastavit kohoutek. Chňapla po jejím kohoutku a za chvíli voda přestala téct. "Občas to zlobí" pronesla. "Dík za pomoc" odvětila Maya. "Není zač," řekla a pak se odmlčela, podívala se do zrcadla a pak znovu promluvila k dívce. "Jo já jsem Franch" "Já Maya z Havraspáru" Franch se zadívala do zrcadla a začala šroubovat víčko od zubní pasty. "Já jsem z Mrzimoru, to si ale asi poznala. Na jaké chodíš hodiny?" zeptala se a hlavou kývla na svoje žluté pyžamo. Pak si do pusy strčila kartáček se zubní pastou a nechala Mayu mluvit. "Tak nějak na všechno, pokud mám čas. Ale zítra půjdu na famfrpál" řekla. Franch vyplivla zubní pastu do umyvadla a pustila vodu. "Tak se tam uvidíme" řekla a pak odešla zpět na svou kolej.