Upozornění! Všechny kmentáře, které se netýkají článku budou smazány pokud nebudou pod článkem"Nástěnka


Září 2014

Dívka která sahala po hvězdách Recenze

29. září 2014 v 18:25 Můj literární deníček
Mrkněte se sem http://world-of-fantasy-stories.blog.cz/1409/zariova-soutez

Tak jsem tu podelší době s další recenzí, tentokrát na knihu která je uřž delší dobou v mojí knihovničce tak jsem se rozhodla si jí přečíst. Kniha je od Sarah Addison Allen.

Ze začátku se mi knížka hodně líbila, je to takový odděhovější styl psaní a příběh byl plný tajemství. Čaem se mi příběh přestával tolik líbit a konec mě vyloženě zklamal, čekala jsem něco víc.
ČLÁNEK OBSAHUJE SPOILERY :D
Takže celý příběh je o dvou dívkách. První,Emily přijíždí do zvláštního městečka Mullaby, kde vyrůstala její matka,která je tři měsíce po smrti. Potkává se se svým dědečkem Vancem o kterém neměla ani tušení a zároveň se setkává s stránkou svojí matky,kterou neznala. Emily znala svojí maminku jako milující a starostlivou ženu,které se nikdy nemohla vyrovnat. Nyní však zjišťuje,že její maminka byla na zdější střední "mrcha" a vážně ublížila strýci chlapce,který se jí líbí.

8th day of writing challenge

20. září 2014 v 19:40 30 day of writing
Tak dnešní téma je Místo,které existuje jenom v tvojí mysli. SO HERE WE GO!:D

Tak nejdřív jsem si vzpoměla na Sherlocka a jeho Mind Place. Já si myslím,že každý má takový koutek, kam občas utíka před realitou ale o tom jsem se už vyjadřovala v předešlým článku na tt které urřitě znáte protože je tu snad třetí týden "Za hranicí reality" Tak vám místo toho popíšu to moje,ale aby to bylo zajímavější zkusím to napsat v "poezii"

Zavřu oči a zpomalím dech,
vidím bez toho abych otevřela oči,
vidím krásu a smutek,
vidím všechno a nic,
vidím svůj svět.

Mapu jsem zahodila, klíček schovala,
žijí tam všichni a zároven nikdo.
Slaná voda a křik racků,
vůně vanilky a ořechů,
nic a vše.

Místo,kde se všechno řídí podle mě,
místo kde jsem štastná,
místo,moje místo které existuje jenom v mojí mysli.

3.kapitol 2 část

19. září 2014 v 19:33 Urozenost krve
Paní Heylová by ho nejspíš ještě nějáký čas vyslýchala kdyby se právě James Smith nepřevalil a nespadl z postele. Spadl na koleno Debry Taylorové. Ikdyž se Jamesovi utvořil na hlavě šrám z kterého tekla krev ani on ani Debra nejevili známky života,jen pokojně spali dál.
"To je to nebolí?" Zeptal se.
"Ne,nic necítí jejich mysl je někde jinde," vysvětlila a opatrně přenesla Jamesovo hlavu z Debřina kolena a potom mu ovázala šrám. Robertovi už nevěnovala ani pohled.
Netrvalo příliš dlouho a probudila se Savannah. Zhluboka se nadechla jakoby právě vylezla z podvody. Zmateně se rozhlédla po místnosti. Napadlo ho jestli působil stejně. Stejně ztraceně,ne všichni ztracení však něco hledají.
"Ach slečna Greene vítám vás zpátky v realitě," řekla jí s úsměvem paní Heylová laskavým hlasem. Trochu ho mrzelo,že ho tak také neuvítala. "Bolí vás něco? Je nějaké zranění které jste si přinesla sebou?" Zeptala se. Savannah zakroutila hlavou a potom pohledem vyhledala Roberta.
"Jsem v pořádku," řekla po chvíli ticha kdy si jí paní Heylová prohlížela. Ta si něco zapsala do desek a vrátila se k Debře a jejímu pomlácenému kolenu.

3.kapitola Nepravděpodobné se stává pravděpodobným

18. září 2014 v 19:23 Urozenost krve
Tak mám tu další pokračování Urozenosti krve :) Tahle kapitola je o něco delší tak jsem jí musela rozdělit. Snad se bude líbit


Ranní probuzení bývají tvrdá a k těm nejtvrdším patří probuzení v pět ráno. Robert unaveně zamžoural a prohlédl si pokoj. Nic se od chvíle kdy usínal nezměnilo. Jeho spolubydlící David ještě spal tudíž nerozsvěcoval a potichu se převlékal.
Byl si skoro jistý,že si oblékl Davidovo triko,ale neměl ani chuť ani čas s tím něco dělat a tak jen unaveně vyšel ze svého pokoje které připomínalo skladiště a zamířil přímou čarou k učebně v které měla proběhnout jeho zkouška.
Samuel už podřimoval na jedné ze dvou připravených židlí. Robert zavřel dveře tak potichu jak jen mohl v naději,že se Samuel neprobudí.Nepodařilo se mu. Sam rychle nadzvedl hlavu. Zmateně přemítal z rohu k rohu a snažil se vzpomenout proč tu vlastně je.
"Ah pan Hawkins se uráčil přijít jak milé,můžeme prosím začít?" Začala jedovatě paní Freyová. Oba chlapci přikývli. Všichni porotci byli na svých místech a ani jeden z nich nepůsobil dojmem pohody.
"Pan Walsch vám již vylosoval kouzlo,nyní se na něj můžete podívat." Samuel mechanicky otočil papírek a potom,jakoby pořád ještě ze snu řekl:"Dračí dech."
"Vašich 10 sekund začíná teď."Robert si nikdy nemyslel,že se mu 10 sekund bude zdát dlouhými i krátkými najednou ale nyní tomu tak bylo. Srdce mu bylo jako o závod. Snažil se vybavit si co nejvíc o tomto kouzlu.
"Tři," zvládneš to "Dva,"nezvládnu "Jedna,TEĎ"
"Anhelatis" špitl jakoby v mrákotách,jeho vlastní hlas mu připadal cizí. Kolem jeho pusy se opravdu vytvořil lehký kouř a možná i nějaká ta jiskra přeskočila,ale k ohni který vytvořil Samuel to mělo však stále daleko.
"Dobře," řekl pan Owen. "Dejte nám chvíli," dodal a pokynul k dveřím.
"Hej Hawkinsi,víš ,že na teď si měl začít kouzlit?" Řekl k Robertovi posměšně Samuel. Místo odpovědi na něj vrhl nenávistný pohled. Přál by si aby tu byla Leyla, vždycky věděla co v takových situacích říct.
Nezvládl jsem to.Prolítlo mu hlavou jako blesk a udeřilo na to správné místo.
"Můžete se vrátit," řekl někdo.
"Pane Walschi váš výkon byl shledán jako chvalitebný," oznámila paní Freyová a mírně na něj pokynula. "Pane Hawkinsi o vaší známce jsme se stále nemohli dohodnout,ale nakonec byl váš výsledek shledán jako uspokojivý." Jestli ještě něco dodala, tak už to neslyšel. Celým tělem mu projela hřejivá radost nad svým uspokojivým výsledkem.
"Pane Hawkinsi máte volno,pane Walschi hlaste se v kuchyni," poručila jim.

Bilbo

16. září 2014 v 18:40 Kresby
Něják mě to malování chytlo :D tady je můj Bilbo Baggins :D tak snad se to bude líbit.

Mein Dobby

15. září 2014 v 21:02 Kresby
Tak mám tu po delší a tím myslím o hodně delší době obrázek tentokrát skřítka Dobbyho.

Jules Verne 2 část

15. září 2014 v 20:55 Po stopách Julese Verna
Tak po dlouhý době tu mám zase další pokračování :)

***O několik Doktorova dobrodružství později a Vernovo knih dříve***
Prsty přejel přes tlačítka na ovládací desce. Bylo tu moc ticho a to se mu nelíbilo. Proto byl zase na cestě za dobrodružstvím. Vedle ovládací desky ležel výtisk knihy Hobbit cesta tam a zase zpět. Doktor miloval tyto knihy a jeho dobrodružství se týkalo J.R.R. Tolkienem génia a autora Středozemě. Namačkal pár knoflíků a vykřikl:"Allons-y"
Tardis s jeho nápadem souhlasila a na důkaz jejího souhlasu vydala jí typický skřípavý zvuk vzlétání. Přistání bylo jako vždy bezchybné. Doktor vylezl z modré policejní budky do Londýna. Nebyl o tom pochyb, jelikož přistál přímo před Big Benem, který právě odbíjel 5. hodinu. Jemně poprchávalo. Kapičky zvolna dopadávaly na Doktorův světle hnědý kabát. Pročísl si své o něco tmavší vlasy a udělal první krok do nového dobrodružství pravou nohou.
"Nejnovější vydání, přečtěte si , Charles Darwin zveřejnil převratnou práci O vzniku druhu přirozeným výběrem, přečtěte si," křičel na náměstí chlapec ze všech sil aby přehlučil hodiny a využil nával turistů ve svůj prospěch. Doktora však tento výkřik donutil zastavit.
"Promiň, chlapče, říkal si O vzniku druhu přirozeným výběrem?" Otázal se chlapce znepokojeně.
"Ano, chcete jeden výtisk?"Přitakal honem a na důkaz ukázal stranu novin o Darwinově práci.
"Můžu se podívat?" Chlapec mu neochotně podal jeden výtisk a nenápadně si ho , jestli by mu nemohl něco odcizit.

Tatry

14. září 2014 v 19:02 fotografie
Tak mám tu další ohlídnutí za prázdninami :D doufám,že se mi to už vloží

7st day of wrting challenge

14. září 2014 v 10:39 30 day of writing
Tak zase se po dlouhý době vracím k writing challenge :D jsem zvědavá jestli jí někdy dokončím no každopádně dnešní téma je Běžný den tvé oblíbené komiksové postavy.
No přemýšlela jsem hodiny kterou si vyberu, nakonec jsem usoudila,že manga se nedá brát jako komiks a vybrala jsem si Iron mana ale v době před Avengers. :D Před tím než jsem začnu tak se podívejte sem Never-Ending-Stories-We-Love-Books-CZSK
protože jsem novou adminkou asi poznáte jak se jmenuju :D so here we go

7.00 spím
8.00 spím
9.00 otevřu oči a pak si vzpomenu,že jsem sexy oblíbený bilionář a znovu blaženě usnu.
10.00 vstávám
11.00-12.00 pracuji na některám ze svým geniálním projektů v mé super moderní laboratoři
12-14 práce mě unaví a vyjdu si na romanitcký oběd s mou přítelkýní Piper
14.00-15.00- věnuji se příjemnějším aktivitám.
15.00-17.00- otestuji svůj nový oblek
17.00-21.00- spravuji svůj rozbitý nový oblek
21.00-23.00- jdu na pofiderní večírek kterým je čestný host nikdo jiný než úžasný a všemi milovaný Tony Stark.
23.00-00 věnuji se příjemnějším aktivitám.

ten co stojí v koutě

11. září 2014 v 20:52 Můj literární deníček
Tak jsem tu po delší době. Zase jsem měla problém s přihlášením,ale už to odmítám řešit -_- kdybych zmila víte co se mi stalo :D
Mám tu další recenzi na knihu ten, co stojí v koutě, je opravdu moc zajímavá.Knížní hrdinové mi ale připomínali hrdiny z Hledání Aliašky.
Charlie-Miles "Váleček" Oba dva hrdinové jsou něčím zvláštní a na předešlé škole nebyli moc oblíbení.
Sam-Aliaška- Do obou dívek se zamiloval hlavní hrdina ale ani v jednom případě spolu neskončili. Jsou to dívky které byli s spousty chlapci a jsou krásné takovým tím zvláštním způsobem.
Patrick-Plukovník- Oba dva jsou "baviči" party a přitom ani jeden neměl zájem o svou krásnou kamarádku

Cesta tam a zase zpět

4. září 2014 v 20:26 Na co všechno (ne) myslím aneb jak to vidím já
Tak mám tu další článek k tt, nebudu to zdržovat a pojďme k tématu ktéré tu nemusím psát protože jste si ho všichni určitě přečetli.Pro ty kteří ne je to "Za hranicí reality"

Tohle je podle mě hodně aktuální téma pro spousta lidí a ano převážně "pisálků". Občas je realita tak neúnosná, že jsi raději zajedeme za její hranice, ale potom se nám nechce vrátit zpátky. Ona nás však zatáhne jako malé děti s pořádným políčkem jako bonus.

Nedávno (no dobře už je to delší doba) jsem četla jeden článek o lidech kteří žijí mimo realitu. Autorka tohoto článku, jim to vyčítala, a vy ode mě nejspíš budete čekat nesouhlas,ale já si myslím,že ikdyž realita umí být pěkně krutá (je mi sice jen 14,ale už jsem si pár nepříjemných zážitků prožila) a svět nepříznivý i přes to nemáme jiné místo pro život. Fantazie je pěkná,ale nenajíte se z ní. My jsme udělali tento svět takovým jakým je (pojmem my samozřejmě nemyslím jenom mě a tebe/vás ale všehny lidi) a my se v něm musíme naučít žít,ikdyž nám spusta lidí často podkopává nohy.

List od Nimrala Recenze

1. září 2014 v 12:55 Můj literární deníček
Po dlouhé době tu mám další knižní recenzi,tentokrát na celkem starou knížku od mého oblíbeného a světoznámého autora J.R.R. Tolkiena List od Nimrala a jiné příběhy, tak začnem ne?

Tahle knížka je s sborník několika povídek nejen z Středozemě. Jedna povídka se odehrává v kouzelné Čarozemi, jedna z našeho světa, jedna z středozemě.

List od Nimrala je jedna z fylozofických děl od Tolkiena,původně byla otištěna v časopisu. Hlavní hrdina Nimral je trochu podivný človíček, je hodný a vlídný ke svému okolí a nedokáže říct ne. Mimo to je to také amaterský malíř, v kůlně se mu schovává veliký obraz stromu na kterém Nimral pracuje skoro celý svůj život a vymalovává list po listu ze své mysli.
Jednoho dne se ale bude muset vydat na cestu a jeho obraz byl použit na zakrytí střechy. V povídce není napsáno kam vlastně Nimral šel a proč tam musel a ikdyž končí zbývá spoustu nezodpovězených otázek, povídka je zahalená v tajemnosti,ale i tak je velice poutavá a rozhodně doporučuju.